Červenec 2008


SONPB

28. července 2008 v 21:40 | Nikča |  Psí soutěže
Do komentíku napiste
1.jmeno(tvoje)
2.adresa blogu
3.email

Péče o štěně jorkšíra - 2.část

28. července 2008 v 21:38 | Nikča |  Péče o psa
Štěně si hraje - čím je starší, tím jeho hry nabírají na temperamentu a divokosti. Štěněti opatříme dostatek hraček, nejlépe gumových, a nepoužíváme takové, u kterých hrozí spolknutí utrženého kousku, a proto nepoužíváme také hračky příliš malé. Protože malý raubíř se seznamuje se svým okolím pomocí ostrých mléčných zubů, necháme jej bydlet v místnosti, kde toho může drbat co nejméně, a dáme mu dostatek hraček. V době, kdy jste doma, vezměte jej ven, aby se proběhlo a unavilo - únava je individuální , vyzkoušejte si to a neunavujte štěně vycházkou až do naprostého vyčerpání. Pokud štěně cílí svou hru na nežádoucí předměty, také na Vaše ruce a nohy, snažíme se ho vždy zaujmou jeho hračkou a pakliže se jí chopí, pochválíme ho. Nepropadejme iluzím - pokud štěně dobře hračky zná, láká ho hlavně to, co ještě nezná. Pokud odcházíme a štěňě zůstává samo doma, odstraníme vždy z místnosti veškeré pro něj nebezpečné věci - např. elektrické přívodní šňůry, jedovaté pokojové rostliny...a také vše, co by mohlo zničit - např. obuv, oblečení, koberečky, atd. ( zpočátku se snažíme nechávat štěňátko samotné co nejméně a dobu, na kterou odcházíme, postupně prodlužujeme - aby si postupně zvyklo a vědělo, že se zase vrátíme...)
Styk s lidmi a jinými psy - štěně potřebuje styk s jinými psy a lidmi - malé štěně je krásné a poutá pozornost okolí, a lidé je chtějí hladit - lepší je ovšem nepřehánět to. Úplně nejlepší je, aby si štěně cizí osoby jen očichalo a seznámilo se s nimi - naučí se tak styku s lidmi, nebude se jich bát, ale zároveň udělá zkušenost určitou zkušenost pro život - pokud necháme kdekoho, aby štěně hladil, bude si myslet, že všichni lidé jsou dobří (a to není pravda), a později až bude starší, bude se na kdekoho sápat a skákat a bude na obtíž svému okolí. Styk s jinými psy je také žádoucí, ale pouze se štěňaty podobného věku, dospělými neagresivními a psy tolerantními ke štěňatům, a v ne poslední řadě se zdravými psy, viz dále. Pečlivě dbáme na to, aby žádný pes štěně nenapadl a neublížil mu. ( VELKÝ POZOR ! )
Zdraví - štěně potřebuje styk s ostatními psy, aby si vytvořilo žádoucí vztahy, které se v této době utváří společně se vztahy k lidem. Ale pozor - nechejme jej stýkat jen se psy, které dobře známe, a kteří jsou zdraví. V dnešní moderní době, kdy jsou psi očkovaní, je procento psů přenášejících infekční nemoci - hlavně psinku a parvovirózu - naštěstí malé. Ale proč ta přísnost, říkáte si teď, moje štěně je přece očkované ! Chyba lávky - jednou z věcí, o které se obecně velmi málo ví je to, že u i malého očkovaného štěněte je určitá možnost propuknutí některé uvedené nemoci. Malé štěně má určitou hladinu protilátek v krvi z mateřského mléka matky, pak po očkování, ale plnou ochranou imunitu si dokáže samo vytvořit až ve třech měsících. Tehdy se provádí další očkování - organismus štěněte je teprve v této době schopen vytvořit dostatečnou hladinu protilátek v krvi proti nemocím a to na dalších dvanáct měsíců, tedy 1 rok. Nenecháme štěně na vycházce nic olizovat a už vůbec ne něco sbírat a polykat.
Péče o štěně ve věku asi 3 měsíců
Pokud máte právě teď štěně staré přibližně 3 měsíce, a proto si úvodem krátce připomeneme, že v této době je nutné štěně nechat naočkovat proti nebezpečným infekčním chorobám. Toto očkování bude štěně chránit po dobu 12 měsíců a protilátky v jeho krvi se vytvoří do 14 dnů po vakcinaci. Štěňátko musí být naprosto zdravé, odčervené a dva týdny po očkování nesmí být vystaveno prochlazení, promáčení vodou a nemá být vystaveno nadměrné námaze, přičemž kvalitní výživa je samozřejmostí.
Výživa v době růstu - období po 3. měsíci věku do období 6. - 7. měsíce je ve znamení prudkého růstu kostry. Dorůstání psa končí přibližně v roce věku. Toto období je také ve znamení výměny mléčného chrupu za chrup trvalý. Výživa v tomto věku musí být proto přiměřená všem těmto nárokům a skladba živočišných bílkovin, minerálních látek (vápník, fosfor aj.) a dalších složek předkládané potravy musí být zachováno co do objemu, správných poměrů a kvality. Štěně dále krmíme tak, aby nebylo moc hubené, ale ani obézní - nadváha by mohla mít nežádoucí vliv na všechny měkké rostoucí části kostry, páteř a kloubní chrupavky. Mějte na paměti, že je potřeba hlídat skladbu stravy - nedostatek něčeho důležitého může mít za následek poruchy růstu. Pokud vaše štěně miluje granule, je to nejpohodlnější způsob, i když krmení pouze granulemi část chovatelů neuznává. Na našem trhu je řada výrobců, kteří pro Vás vyrábějí - nejlepší zkušenosti máme se značkami Royal canin ( existují speciální- pro Jorkšírské teriéry ), Chicope, Eukanuba. Ve velkých městech - v prodejnách, kde se prodávají akvarijní rybky - se prodávají granule v mikrotenových sáčcích v půl a kilovém balení a cena je poměrně vysoká, a nabídka často neuspokojivá, a navíc nemáte kontrolu nad datem výroby. Mohu-li Vám poradit, najděte si dobře zásobenou nebo specializovanou prodejnu na krmiva a poraďte se s prodávajícím, a granule kupte v originálním balení, přijdou laciněji. Například v kynologických časopisech najdete řadu reklam na krmiva pro psy se seznamy prodejců v České republice (na českém Internetu se většinou bohužel ke své škodě neprezentují, nemají zřejmě potřebu nabídnout majitelům psů kompletní informace a doporučení o svých prodávaných krmivech) - máte-li jen trochu možnost, navštivte prodejce krmiv osobně, poraďte se s ním, ale nekupujte granule, které mají datum spotřeby o dva týdny později, lépe kupujte výrobek pokud možno "nejčerstvější". Pakliže krmíte klasickou skladbou stravy a máte-li dojem, že štěně špatně roste, navštivte veterinárního lékaře. Pakliže se rozhodnete řešit výživu vlastními silami a někdo vám poradí přidávání minerálních doplňků do krmiva, přečtěte si pečlivě návod k výrobku a mějte na paměti, že jak nedostatek, tak i nadbytek těchto důležitých látek je nežádoucí, a proto postupujte opatrně. To samé platí v bleděmodrém o podávání vitamínových preparátů - vitamín A a D jsou velmi důležité vitamíny, ale vážou se na tuky v potravě a dají se poměrně snadno předávkovat.
Jedna dobrá rada - je velmi dobré navyknout štěně, aby vydrželo doma samo několik hodin bez vaší přítomnosti a to právě od útlého věku. Pes je zvíře, zvyklé žít ve smečce, a pán a jeho rodina je jeho náhradní smečkou. Je jistě velmi pěkné, staráte-li se o štěně s láskou a jste s ním neustále, nebo si ho berete i do práce. Jenomže jednou přijde čas, kdy to tahle nepůjde a pes bude muset zůstat přes den sám, možná i den po dni. Pro starší zvíře je tato nová skutečnost tragická - po celý dosavadní život bylo s vámi nebo s někým z rodiny, nic jiného nezná, a najednou je - bráno z jeho pohledu - opuštěno, odstrčeno, pán ho potrestal a opustil ho. Prožívá stres a řeší to po svém - štěká a vyje po celé hodiny, a je to problém, který se velmi špatně řeší, a vaši sousedi vás nebudou mít rádi. Pamatujte na to a 1 - 2 x týdně nehte štěně 4 až 5 hodin doma samotné, vybavte ho hračkami, ať si zvyká být samo, a ušetříte si do budoucna problémy.
Výcvik - teď se vrátíme k výcviku, a to ke cviku přivolání psa k majiteli. Pakliže jste byli pilní a cvičili podle návodu z předcházející části, měli byste již sklízet úspěchy a radovat se z toho, s jakou radostí a rychlostí k vám váš miláček po povelu přiběhne. Musíte ovšem cvičit denně - k povelu můžete přidat zatleskání, pískání, zamlaskání - časem se dočkáte toho, že štěně bude reagovat například na pouhé zapískání. Zdůrazňuji nutnost stále cvičit bez rušivých vlivů okolí a přiběhne-li štěně k vám, musí být velmi radostně pochváleno - čím více, tím lépe - přidáme pamlsek a pohlazení. Jediné, co již nemusíte dělat, je odbíhání směrem od psa - tento způsob však použijeme vždy, pokud se štěně zajímá o cokoliv jiného a na povel ihned nereaguje.
Pokud jde o výcvik psa obecně : přejete-li si mít vycvičeného psa celý život, musíte požadované cviky cvičit celý život - ovšem i nadměrné cvičení může mít opačný efekt. Každého psa můžete nadměrným cvičením naprosto otrávit, přestane cviky dělat, nebo je cvičí znechuceně, pomalu a bez radosti. Postupujeme do budoucna opatrně - u tříměsíčního štěněte velmi opatrně - a budeme si pamatovat, že méně je někdy více a jiné cviky než přivolání zatím neděláme. Pakliže si štěně hraje a jinak se výborně baví, jsou to ty rušivé vlivy, při kterých vás štěně vůbec nevnímá a na povel nepřiběhne - naprosto nemá smysl vyjadřovat hlasem nespokojenost, zlobně křičet, a už naprosto ne jej potrestat, když k vám později přijde. Trestání i dospělého psa za to, že k vám nepřišel po stovce vydaných povelů (kdy jste ho volali), zatímco se výtečně bavil při honičce s druhým psem, bude mít jediný efekt a to ten, že se pes příště bude bát vrátit se k vám. Pes neuvažuje jako člověk a jedná na základě zkušenosti - byl jsem volán, byl jsem pravda dlouho volán, a když jsem nakonec přišel, protože tak mě to můj pán naučil, byl jsem za to potrestán. Bylo to nepříjemné, pán mě potrestal za to, že jsem k němu přiběhl, příště to už neudělám a budu si to dobře pamatovat.
Pes v bytě - Pes je bezesporu šelma psovitá - pokud je unavená a dobře "vypohybovaná" a nasycená, má značnou potřebu spánku a v průměru pes prospí až 16 hodin denně. Čas jeho největší aktivity nastává několik hodin před setměním.
Pes žijící v běžné rodině, kde dospělí chodí do zaměstnání a děti do školy, v čase nepřítomnosti členů rodiny spí a to samé činí i v noci. Pakliže se rodina svému svěřenci normálně věnuje a denně ho (mimo venčení) vezme na dostatečně dlouhou vycházku, je tento životní rytmus téměř optimální. U psa je prostě nezbytné, aby se dostatečně v klidu vyspal - nedostatek spánku může mít řadu jinak se projevujících potíží, např. podrážděnost nebo nechutenství. Tento jev známe my všichni, kdo bereme své psy sebou na dovolenou a na výcvikové tábory - po několika dnech je na nich patrná značná únava z důvodu nedostatku spánku a snižuje se chuť na podávané krmení, občas i potravu odmítají, někdy bývají podráždění a vynervovaní.
Pes, který má k dispozici zahradu, prý není chudák, říká se. Pobyt na čerstvém vzduchu téměř za všech povětrnostních podmínek (u plemen, které k tomu mají předpoklady) je určitě velmi zdravý. Jenomže pes většinou bývá na zahradě sám a dost se nudí. Neběhá a nehraje si - téměř každý pes pak průběžně kontroluje vchod do domu, aby mu náhodou neunikl některý z jeho pánů, a protože nemá jiný zdroj zábavy, často běhá kolem plotu a hájí svoje území štěkáním, vidí-li jiné psy nebo osoby. Některý pak vymýšlí i jinou náhradní zábavu například . Nejhorší variantou jeho nudy pak může být útěk ze zahrady, protože vše venku je velmi zajímavé. Pes, kterého při toulání potká řada zajímavých zážitků, si to velmi dobře zapamatuje, a sklon k toulání se u něj bude objevovat po celý zbývající život.
Shrňme si to - šťastný pes je pes, o kterého je nejen velmi dobře pečováno po stránce krmení, česání atd., ale také pes, se kterým se chodí dostatečně ven (protože právě vycházka je pro psa velmi zajímavá a umožní mu dostatek pohybu), pes, se kterým si majitel hraje a věnuje se mu, a pes, který se dostatečně vyspí. Je patrné, že s tvrzením "pes v bytě je chudák" nemají uvedená fakta žádnou přímou souvislost.

Výchova a péče o štěně jorkšíra

28. července 2008 v 21:33 | Nikča |  Péče o psa

Když se k Vám malý jorkšírek nastěhuje, nechte ho jeden nebo dva dny v klidu, ale poté začněte pomalu a opatrně s výchovou.
Předem jedna rada na téma "štěkání": Říká se o malých psech, že jsou uštěkaní. Tak to ale být nemusí, to záleží jen na Vás. Většina jorkšírů se chová zpočátku v novém prostředí klidně. Mnoho nových majitelů se proto snaží jorkšírka vyprovokovat k aktivitě předstíraným štěkáním. Jorkšír si pak myslí, že každý nový přítel dělá totéž a přes pozdější hubování dává svou radost najevo zbytečným štěkáním.
Malé štěňátko je jako malé dítě - často spí, často jí, často vyměšuje a často si hraje - psím způsobem. V této části si probereme, co Vás čeká a nemine v následujících týdnech a jakou péči a výchovu je třeba novému členovi domácnosti poskytnout.
Výchova k čistotnosti - jorkšírek bydlí vždy s Vámi v bytě, takže je nutné štěně učit, aby zachovávalo čistotu. Zcela určitě nejhorší jsou první týdny - malé štěně má velmi malý močový měchýř a často dělá loužičky. Proto je nejlépe vymezit mu prostor, kde je na podlaze položené linoleum - snadno se udržuje vytíráním. Zapamatujte si proto, že loužičku udělá vždy, když se vzbudí, nebo když se nakrmí. Když se vzbudí, vezmeme jej do náruče, a přeneseme na místo, kde chceme, aby potřebu vykonalo ( na trávník před domem ). Umístíme jej na požadované místo a pakliže vykoná potřebu, velmi radostně jej pochválíme, můžeme i přidat oblíbený pamlsek - např. kousek piškotu (ne uzeniny nebo slaný sýr).
Bývá doporučováno úkon vykonávání potřeby doplnit i povelem ( např. čurej..), po čase štěně bude i na hlasový povel chápat, co se po něm chce. Zapamatujme si, že štěně musíme velmi a hodně radostně pochválit a pohladit, když udělá, co po něm chceme, pamlsek tento libý vjem ještě posílí. Při správné péči a vedení by se štěně mělo samo odebrat na stálé místo s novinami, nebo ještě lépe začíná nepokojně pobíhat za vstupními dveřmi, kterými se chodí ven, kňučet a někdy i škrábat na dveře, protože ví, že se má jít venčit ven. Měli byste vědět, že rozdíly mezi štěňaty jsou veliké a nelze říci, že každé to začne určitě dělat za tři dny. Některé se to naučí rychle a u některého to trvá i týdny. Na štěněti poznáme i během hry, že se mu chce venčit - přestane si hrát, je roztěkané, začíná očichávat podlahu. Postup je vždy stejný a byl již popsán. Je-li štěně dopoledne samo doma a v rodině jsou děti, mělo by se stát samozřejmostí, že když přijde děcko domů, mělo by ho vzít ven. Štěně se totiž při příchodu zpravidla samo vzbudí a určitě vbrzku udělá loužičku - proto by se mu dítě mělo okamžitě již popsaným způsobem věnovat. Čím větší úsilí budete věnovat výchově k hygienickým návykům, tím rychleji se dočkáte žádoucího výsledku.
Za již udělanou loužičku nemá smysl štěně trestat - nepochopí, že je trestáno za loužičku nebo hromádku, kterou udělalo byť před deseti vteřinami. Nastane-li situace, že k tomu dojde a vy již nestihnete tomu zabránit, při močení štěně přísně pokáráme povelem "FUJ", a potom jej okamžitě přeneseme na trávník a tam jej opět pochválíme a pohladíme. Štěně si pak snadno vytvoří souvislost s tím, co se po něm chce.
Používání trestů - pamatujme si jednu důležitou věc a to pro další měsíce. Pakliže je to jen možné, vyvarujeme se jakéhokoliv výrazného fyzického nátlaku a donucení, o bolestivých trestech nemluvě. Používáním trestů je hrubě narušováno vzájemné citové pouto, které se v této době utváří - naše štěně k nám lne, přišlo o maminku a sourozence, a nová rodina pro něj představuje novou smečku - rodinu. Zážitky a vjemy z útlého věku si pes nese jako zkušenost po celý život, a pakliže fyzický trest je příliš silný nebo jsou časté, štěně prožívá trest jako stres a začíná se Vás bát. V dalších pokračováních se k trestům vrátíme, teď si budeme pamatovat, že na štěně se nemá křičet, bít rukou nebo čímkoliv jiným v ruce - malé štěňátko se vůbec trestat nemá, ale pakliže to musíme udělat, popadneme jej za kůži na krku, zavelíme "FUJ" a zatřepeme s ním - s citem. Tento úkon provedeme v klidu, rázně a velmi krátce tak, aby stres byl co nejkratší. Všeobecně platí, že nejlepším působením na štěně je kladná a neustávající motivace, tj. co největší pochvala, pohlazení a pamlsek za to, co udělá správně.
Zdraví - štěně potřebuje styk s ostatními psy, aby si vytvořilo žádoucí vztahy, které se v této době utváří společně se vztahy k lidem. Ale pozor - nechejme jej stýkat jen se psy, které dobře známe, a kteří jsou zdraví. V dnešní moderní době, kdy jsou psi očkovaní, je procento psů přenášejících infekční nemoci - hlavně psinku a parvovirózu - naštěstí malé. Ale proč ta přísnost, říkáte si teď, moje štěně je přece očkované ! Chyba lávky - jednou z věcí, o které se obecně velmi málo ví je to, že u i malého očkovaného štěněte je určitá možnost propuknutí některé uvedené nemoci. Malé štěně má určitou hladinu protilátek v krvi z mateřského mléka matky, pak po očkování, ale plnou ochranou imunitu si dokáže samo vytvořit až ve třech měsících. Tehdy se provádí další očkování - organismus štěněte je teprve v této době schopen vytvořit dostatečnou hladinu protilátek v krvi proti nemocím a to na dalších dvanáct měsíců, tedy 1 rok. Nenecháme štěně na vycházce nic olizovat a už vůbec ne něco sbírat a polykat.
Štěně ve věku 11 - 13 týdnů
Jak již bylo řečeno, malé štěně si hraje svým psím způsobem a tím i poznává okolní svět - podobně jako malé dítě ručičkami sahá na všechno možné a se vším zvídavě kroutí a zkouší a na vše sahá, tak i malé štěně pomocí čichu, tlamičky a zoubků testuje zajímavé předměty, věci, okolí a také lidské končetiny. Zůstává-li samo, ponecháme jej na místě nebo v místnosti, kde toho může drbat co nejméně a poskytneme mu dostatek hraček na hraní. Hrajeme-li se štěnětem a během hry ho pošťuchujeme dovádivě rukama, velmi rychle se dočkáme bolestivé odplaty sevřením tlamičky plné mléčných zoubků, ostrých jako jehly. Proto takové nerozumnosti neděláme a snažíme se pozornost rozdováděného štěněte vždy upoutat na hračku. Zdaří-li se, okamžitě pochválíme radostně povelem "Hodný". Jsou však i tací rošťáci, kteří například napadají lidské ruce a jdoucí nohy sami od sebe a protože takové chování je nežádoucí, musíme být na štěně přísní. Zná - li štěně přísný povel "FUJ", použijeme jej. Pokud je útok opakovaný a štěně nereflektuje ani na hračky a povely, budeme muset přistoupit - ač velmi neradi - k určité formě nátlaku. Výchova a výcvik jsou jedno a to samé od útlého dětství - tohle je opravdu případ, kdy od malička musí štěně pochopit, co si smí dovolit a co ne.
Otec pes a matka fenka by zlobivé štěně potrestali uchopením za krk a přitlačením k zemi, prý i zatřepáním. Přidržíme se všeobecné rady a rozdováděné štěně v tento moment nejdříve s citem uchopíme za kůži na krku a zatřepeme s ním, velmi krátce a zároveň musí přijít povel "FUJ", pokud to nepomůže, zopakujeme. Pokud se akce setkala s úspěchem, pochválíme povelem "Hodný" a pozornost štěněte upoutáme na nějakou hračku apod..
Nebo následující postup : Je-li rozdováděné štěně zahryznuto do naší ruky nebo nohy a nereflektuje na povel "FUJ", uchopíme opatrně seshora přes hřbet nosu (v místě téměř nad koutky) tlamičku za pysky a s citem zmáčkneme - zároveň musí přijít kýžený povel přísným hlasem. Je-li stisk příliš slabý, což poznáme tak, že štěně stisk neuvolnilo a naší ruku nepustilo, přidáme více na intenzitě a znovu použijeme povel - až do žádoucího výsledku. V momentě, kdy štěně ruku pustí a odskočí - musí následovat veliká pochvala s radostnou intonací "Hodný !" V zápětí zájem štěněte opět orientujeme na hračku, pamlsek nebo jinou zábavu. Dojde-li k opakování útoku, postupujeme stejně tak dlouho, než prosadíme svou - o tyto momenty se opírají celé základy výchovy a výcviku. Podobně nedovolíme štěněti, aby na nás vrčelo - nebudeme jej za to trestat, ale opět použijeme přísný povel "Fuj", a přestane-li vrčet, pochválíme jej. Od malička zvykáme štěně na to, že miska s krmením je samozřejmě jeho, ale musí si zvyknou na to, že s ní jeho pán může chtít manipulovat. V momentě, kdy předkládáme krmení a štěně se začne krmit, pohladíme jej a strčíme na pár vteřin do krmení jeden prst - pokud nereaguje, v klidu jej pochválíme, pohladíme a vzdálíme se, aby se v klidu mohlo nakrmit. Pakliže zavrčí nebo pro ruce chňapne, pokáráme jej opět přísným povelem "Fuj" a prst necháme v misce - pakliže ztichne, okamžitě a radostně jej pochválíme obvyklým způsobem, pokud ještě vrčí dál, přísný povel "Fuj" zopakujeme a můžeme ho prstem lehce brnknout do nosu za trest....zmlkne-li, opět pochválíme. Pakliže popsané způsoby nepomáhají, máte do budoucna tak trochu problém - tím spíše musíte být důslední a tuto výchovu denně opakovat. Variace této výchovy u krmení spočívá i v tom, že štěněti misku s krmením (na začátku krmení) odebereme, okamžitě pochválíme a ihned zase vrátíme a vzdálíme se. Neděláme u jednoho krmení víc než jednou. Pakliže máte větší problémy, poraďte se s chovatelem. Štěně by nemělo být stresováno obavou, že o svoji potravu přijde - celá rodina včetně dětí by měla popřát štěněti klid u krmení.
Naprostá většina majitelů si přeje, aby je pes poslouchal a naprostá většina psů příliš nebo vůbec neposlouchá - vím naprosto přesně, že je to v tom, že majitelé nevědí, jak na to. Není to tak složité, ale spíše namáhavé a nepohodlné. Malé štěňátko naprosto není možné nutit do výcviku, ale při velmi citlivém přístupu je možné už v tomto věku položit pevný základ k nejpožadovanějšímu cviku, jako je přivolání psa k majiteli. Pejskaři v tomto věku učí pracovní psy i stopovat. Nevěříte ?
Následující instrukce se týkají štěněte 2, 5 měsíce starého, ale dají se většinou použít u staršího štěněte i dospělého psa :
Pro samotný nácvik musíte dodržet následující podmínky - nedodržíte-li je, nedočkáte se žádoucího výsledku :

1. Pro zahájení nácviku přivolání použijeme vždy takové místo, kde se nebude štěně ničím a nikým rozptylovat a to ani zvuky nebo krmením. ( Krmení jako pamlsek si nachystáme jako odměnu do kapsy - čtvrtku dětského piškotu, kousek masa, sýr.) Cvičit můžeme doma v kuchyni, předsíni, pokoji, venku na dvoře, zahradě, na vycházce najdeme klidné místo - ovšem kolem musí být okolo naprostý klid, aby se štěně ničím nerozptylovalo.
2. S malým štěnětem si vyzkoušíme cvik jednou a dáme mu aspoň půl hodiny pauzu před opakováním. Během dne započteno i s pauzami neděláme cvik více než 3 - 4 x, ale procvičujeme aspoň jednou denně.
3. Štěně musí slyšet na své jméno.
4. Vybereme si jeden jediný povel, např. "Ke mně", a budeme vždy používat pouze tento vybraný povel při dalším výcviku.
5. Má-li štěně zájem o pamlsky, úmyslně vybereme dobu před krmením, kdy je hladové a ještě více při chuti, aby podaný pamlsek jako odměna byl pro štěně co nejvíce přitažlivý.
6. Zásadně cvičíme na volno, neposloucháme návody v některých knihách, které rády tvrdí, že štěně má být na dlouhém vodítku a po povelu přitaženo k majiteli. Tento způsob je přinucení ke cviku, a přinucení (nátlak) je v tomto věku velmi nežádoucí a pro štěně je nepříjemný - bude-li mít měkčí povahu, může se i vyděsit.
7. Za provedení cviku musíte vždy štěně co nejvíce pochválit, pohladit a případně podat pamlsek, má-li o něj zájem. Čím více příjemných zážitků jako odměna za provedený cvik ho čeká, tím radostněji a ochotněji ho bude provádět.
Popis nácviku : celý výcvik psů se opírá o složitou teorii podmíněných reflexů a podnětů, které tyto reflexy vytvářejí a spouští. Mezi každým majitelem a jeho psem je veliké neviditelné pouto - pes i štěně má rádo svého pána a rádo jej následuje, je-li k tomu motivováno. Jak tedy na to ?
Stoupneme si nedaleko od štěněte, v začátku 2 - 3 metry, a zavoláme jeho jméno - musíme upoutat jeho pozornost. Štěně se podívá na nás. V ten okamžik se vydáme rychlou chůzí nebo poklusem pryč, můžeme opět zavolat jméno a hned k tomu povel a nepřestáváme se od něj vzdalovat - štěně vidí, že mu někam utíkáme, a honem se vydá za námi. V ten moment zopakujeme povel a nepřestáváme se mu vzdalovat - v momentě, kdy nás dostihne se zastavíme, podřepneme, zopakujeme povel a co nejradostněji jej několikrát pochválíme povelem "Hodný" a pakliže mu chutnají pamlsky, odměníme pamlskem. Pakliže dodržíte popsaná pravidla a způsob provedení, možná budete překvapeni, jak rychle zvládnete tento první krůček pro cvik přivolání. Neusínáme na vavřínech a aspoň jednou denně cvik procvičujeme - dodržujeme pravidlo naprostého klidu v okolí, a opatrně postupně zvětšujeme vzdálenost štěněte od nás - ne víc než 8 - 10 metrů. Až bude štěně starší je nutné celý cvik upevnit za rušivějších podnětů v okolí.
Očkování - ve věku ukončeného 3 měsíce se štěně očkuje nebo přeočkovává proti infekčním chorobám. Organismus štěněte je teprve teď schopen vytvořit dostatečně vysokou hladinu protilátek krvi a provedené očkování ho chrání na dalších 12 měsíců. Používaných vakcín je mnoho, základem je vždy očkování proti psince, hepatitidě a parvoviróze, případně v kombinaci s dalšími nemocemi....mějme na paměti, že štěně musí být přímo v den očkování naprosto zdravé, bez teploty, průjmu apod. a že musí být zbaveno vnitřních cizopasníků, především škrkavky psí. ( Přítomnost škrkavek - při silnější invazi - je buď viditelná ve stolici, ale vajíčka viditelná nejsou a přítomnost může prokázat jen laboratorní vyšetření.) Očkování samotné je vlastně vpravení velmi malého množství umrtveného viru do organismu a reakce na něj při tvorbě samotných protilátek není při normálním průběhu nijak viditelná. Štěně je však přece jenom oslabeno tvorbou protilátek a proto velmi dbáme v dalších 14 dnech po očkování na to, aby nezmoklo, neprostydlo a nadměrně se nevyčerpalo dlouhou procházkou. Nekoupeme ho. Pochopitelně dbáme na správnou a dostatečnou výživu. Není-li k tomu vážný důvod, očkování neodkládáme - štěně přibližně od věku 3, 5 měsíce začíná vyměňovat mléčný chrup za trvalý a pozdější očkování by se mohlo "podepsat" na kvalitě skloviny jeho trvalého chrupu (vakcinace proti psince).
Výcvik - teď se vrátíme k výcviku, a to ke cviku přivolání psa k majiteli. Pakliže jste byli pilní a cvičili podle návodu z předcházející části, měli byste již sklízet úspěchy a radovat se z toho, s jakou radostí a rychlostí k vám váš miláček po povelu přiběhne. Musíte ovšem cvičit denně - k povelu můžete přidat zatleskání, pískání, zamlaskání - časem se dočkáte toho, že štěně bude reagovat například na pouhé zapískání. Zdůrazňuji nutnost stále cvičit bez rušivých vlivů okolí a přiběhne-li štěně k vám, musí být velmi radostně pochváleno - čím více, tím lépe - přidáme pamlsek a pohlazení. Jediné, co již nemusíte dělat, je odbíhání směrem od psa - tento způsob však použijeme vždy, pokud se štěně zajímá o cokoliv jiného a na povel ihned nereaguje.
Pokud jde o výcvik psa obecně : přejete-li si mít vycvičeného psa celý život, musíte požadované cviky cvičit celý život - ovšem i nadměrné cvičení může mít opačný efekt. Každého psa můžete nadměrným cvičením naprosto otrávit, přestane cviky dělat, nebo je cvičí znechuceně, pomalu a bez radosti. Postupujeme do budoucna opatrně - u tříměsíčního štěněte velmi opatrně - a budeme si pamatovat, že méně je někdy více a jiné cviky než přivolání zatím neděláme. Pakliže si štěně hraje a jinak se výborně baví, jsou to ty rušivé vlivy, při kterých vás štěně vůbec nevnímá a na povel nepřiběhne - naprosto nemá smysl vyjadřovat hlasem nespokojenost, zlobně křičet, a už naprosto ne jej potrestat, když k vám později přijde. Trestání i dospělého psa za to, že k vám nepřišel po stovce vydaných povelů (kdy jste ho volali), zatímco se výtečně bavil při honičce s druhým psem, bude mít jediný efekt a to ten, že se pes příště bude bát vrátit se k vám. Pes neuvažuje jako člověk a jedná na základě zkušenosti - byl jsem volán, byl jsem pravda dlouho volán, a když jsem nakonec přišel, protože tak mě to můj pán naučil, byl jsem za to potrestán. Bylo to nepříjemné, pán mě potrestal za to, že jsem k němu přiběhl, příště to už neudělám a budu si to dobře pamatovat.

AGility-Horka nad Moravou -Olomouc

28. července 2008 v 20:03 | Nikča

Rychlovka

24. července 2008 v 18:29 | Nikča |  Psí bleskovky
Napiš kolikáty to byl hlas.

1.Sportovní bleskovka

20. července 2008 v 21:59 | Nikča
1.AHojQi
2.Máš psa?
3.Chodíš s ním na agility?
4.Jak se jmenuje?
5.Jaké je tvuj pejsek plemeno?
6.Jaké plemeno pejska na diplom?

Hlasnete

20. července 2008 v 21:58 | Nikča | 
Pls jsem v 2.kole SONB hlasnete pro me klik

Překážky

20. července 2008 v 21:44 | Nikča |  Agility
Houpačka
Šířka 30 - 40 cm, délka 365 - 425 cm, výška středové osy od země se rovná jedné šestině délky houpačky. Kontaktní zóna je stejných rozměrů a stejně značena jako u kladiny. Houpačka musí být stabilní a vyvážená tak, aby se nástupní část prkna (rampy) po zhoupnutí samovolně sklápěla zpět. Houpačka musí dosáhnout země po zatížení konce vahou 1 kg za 3 až 4 vteřiny. Pokud tomu tak není, je nutné připevnit na houpačku protizávaží takové, aby byly splněny výše uvedené požadavky. Na houpačce nesmí být žádné pomocné lišty. Houpačka musí být stabilní.
Šikmá stěna (áčko)
Skládá se ze dvou ploch sevřených u kategorie LARGE - L v úhlu 90 stupňů a s výškou vrcholu od země 1,9 m. Pro kategorie MEDIUM - M a SMALL - S je výška šikmé stěny 1,7 m při více rozevřených bočních stěnách. Šířka šikmé stěny je min. 90 cm, v dolní části až 115 cm. Na rampách jsou v pravidelných vzdálenostech (25 - 40 cm) připevněné lišty usnadňující výstup a zabraňující sklouznutí. Lišty jsou 20 mm široké a vysoké od 5 mm do maximálně 10 mm se zaoblenými hranami. Kontaktní zóny jsou vyznačeny v délce 106 cm, měřeno od země. Pomocná lišta musí být připevněna nejméně 10 cm nahoru nebo dolů od horní hranice kontaktní zóny. Vrchol šikmé stěny nesmí být pro psa nebezpečný. Šikmá stěna musí být stabilní.
Proskokový kruh
Průměr vnitřního otvoru kruhu je min. 38 cm a max. 60 cm. Jako materiál pro výrobu kruhu se doporučuje motocyklová pneumatika, polystyrénový záchranný kruh nebo pogumovaná textilie. Spodní vnitřní část zavěšeného proskokového kruhu musí být z bezpečnostních důvodů vyplněna. Zavěšení kruhu musí být pružné. Pevné zavěšení není povoleno. Překážka musí být natolik stabilní, aby ji pes nemohl lehce povalit. Vyložení stojanu (základ) musí být dlouhé 2 m, po jednom metru na obě strany. Na parkuru musí být proskokový kruh zařazen tak, aby náběh na něj byl v přímém směru. Vzdálenost středu proskokového kruhu od země je pro jednotlivé kategorie následující:
MEDIUM - M a SMALL - S55 cm
LARGE - L80 cm
Pevný tunel
Vnitřní průměr pevného tunelu je 60 cm a délka od 3 do 6 m. Tunel musí být z poddajného materiálu umožňujícího vytvořit jeden nebo více oblouků. Tunel musí být pevně fixován, aby se v průběhu závodu neměnil jeho tvar ani pozice
Látkový tunel
Vchod je tvořen pevnou částí ve tvaru tunelu. Je dlouhá 90 cm, vysoká 60 cm a široká 60-65 cm. Východ z tunelu je z měkkého materiálu, nejlépe pogumované látky odolné vůči dešti, vlhku. Nesmí být příliš lehký ani příliš těžký. Délka látkové části tunelu je 2,5 - 3,5 m a má průměr 60-65 cm. Pokud je východ z tunelu upevněn např. kolíky, musí mezi nimi být vzdálenost cca 50 cm a musí umožňovat nerušený výstup také větším psům
Stůl
Čtvercová plocha min. 90 × 90 cm, max. 120 × 120 cm. Výška je pro kategorii LARGE - L 60 cm, pro kategorie MEDIUM - M a SMALL - S 35 cm. Strany stolu jsou označeny A, B, C, D tak, že strana A je hrana stolu ve směru běhu psa ideální drahou, B - levá a C - pravá hrana stolu, D hrana na straně opačné ke směru běhu. Stůl musí být stabilní, zajištěn proti překlopení a musí mít neklouzavý povrch. Stůl může být vybaven zařízením elektronické časomíry (slyšitelný signál po 5 sekundách) s citlivou plochou s odstupem 10 cm od krajů.

Animky

20. července 2008 v 21:42 | Nikča |  Agility

AGility

20. července 2008 v 21:41 | Nikča |  Agility
Chcete-li, aby agility Vašeho psa opravdu bavilo,
musíte v něm od začátku vzbudit dojem, že na světě neexistuje
větší zábava, než je agility. S pejskem si proto během výcviku
hodně hrajte (zejména jde-li o štěně) a hlasitě se radujte z každého
(byť jen malého) pokroku. Psa odměňujte jeho oblíbenou hračkou nebo pamlskem.
Nezapomeňte, že méně je někdy více a že krátké výcvikové
lekce plné radosti dají Vašemu psovi mnohem více, než dlouhý nudný nácvik.
Učíte-li psa novou překážku, zjednodušte její překonání, jak jen to jde.
Zejména začínající pes by neměl zažít na překážkách nic nepříjemného.
Už malé štěnátko můžete seznámit s tunely, skokovkami s latí nízko u země a kladinou.
Dbejte ale, abyste štěňátko od výcviku neodradili třeba tím, že spadne z kladiny.
S nácvikem fyzicky náročnějších překážek (áčko, houpačka) raději počkejte až do
doby fyzické dospělosti Vašeho psa. U malých plemen to bývá kolem šestého až osmého měsíce věku,
u středních kolem desátého a u velkých plemen až po jednom roce věku psa.
Obvykle není kam spěchat, začít se dá i v několika letech. Psa mladšího jednoho roku
nenechte skákat obvyklou výšku skokovek, laťku raději snižte.
Rozmyslete si dopředu, jaké povely budete používat - nejčastěji užívané povely jsou uvedeny v závorce
u každého názvu překážky. Vyberte si pouze jeden povel pro každou překážku a
ten používejte stále, jen tak si pes spojí příslušnou překážku s povelem.
Zvolené povely by si neměly být podobné - např. na povel "stůl"
se mnohý pes zastaví, zná-li povel "stůj". (Pro stůl se používají povely Tisch, Nahoru,
Na stůl, Místo, Stolek - ale i zmíněné Stůl).
Ukazujte tou rukou (nataženou!), která je blíže ke psu.
Voďte psa střídavě po pravé i levé ruce.
Nezapomínejte dávat od počátku před překonáním překážky psovi zvolený povel.
Všimněte si, že pes reaguje na pohyb psovoda více než na slovní povel.
Využijte toho při tréninku a pomozte psovi do správného směru nejen výrazným pohybem ruky, ale i celého těla.

Skokové překážky (Hop):
Požádejte někoho, aby Vám psa podržel jeden až dva metry před překážkou
(u malých psů stačí menší vzdálenost). Laťku dejte zprvu tak nízko,
aby ji pes neměl tendenci podlézt. Stoupněte si za překážku čelem ke psu a
psa přes ni zavolejte. Jakmile pes překážku překoná, ihned ho odměňte a dejte najevo svou velkou
radost nad tím, jak je šikovný. Cvik několikrát zopakujte.
Postupně přejděte k tomu, že Vy i pes budete stát před překážkou, dáte psovi povel, s
polečně vyběhnete směrem k překážce a pes překážku překoná.

Na skok daleký (Hop, Hopla) je třeba nechat psa více rozběhnout a zpočátku skok neroztahovat
do plné délky. Obdobně se cvičí i proskokový kruh (Skrz, Hop, Kruh).
Tunely (Skrrz, Tunel, Dolů):
Pevný tunel nastavte do přímého směru a zkraťte na nejmenší možnou délku.
Požádejte jinou osobu, aby Vám psa podržela u ústí tunelu a lákejte psa skrz tunel
(nezapomeňte přitom používat povel!). Až si pes na tunel zvykne, natáhněte tunel na celou délku.
Stejně jako u nácviku skokových překážek přejděte postupně k tomu,
že budete vybíhat spolu se psem k ústí tunelu a do tunelu jej na povel vyšlete.
Aby se pes v tunelu neotáčel a nevracel se, musí ho na konci tunelu čekat něco příjemného, tedy buď Vy
(takže běžíte podél tunelu tak, abyste na jeho konci byli alespoň v počátcích rychleji než Váš pes),
anebo odměna (hračka nebo pamlsek). Je dobré nejprve psa naučit s jistotou překonávat pevný tunel,
rovný (natažený) i úplně zahnutý (třeba do tvaru písmene "U"), a teprve poté přistoupit k nácviku látkového tunelu.

U látkového tunelu zpočátku zvedněte látku (je lépe, když poprosíte někoho o pomoc),
protože pes vlastně vůbec nevidí, kam jde. Postupně látku zvedejte méně a méně,
až si pes zvykle běžet přímo dopředu, aniž by mu vadil zakrytý výhled. Při nácviku látkového tunelu je
důležité, aby pes v látkové části neuhýbal do stran, protože by se mohl v látce zamotat.
Dbejte proto na to, aby měl pes dostatečnou motivaci pro proběhnutí tunelu rovně dopředu.
Za větrného počasí s látkovým tunelem buď vůbec necvičte, nebo požádejte někoho,
aby látkovou část přidržel v přímém směru. Pokud by se Vám pes v látkové části náhodou zamotal,
rychle mu pomozte ven a povzbuďte ho. Pro mnoho psů bývá tento okamžik natolik traumatizující,
že se pak začnou látkového tunelu obávat, proto se mu snažte předcházet.
Slalom (Slalom):
Patří mezi nejobtížnější překážky v agility.
Existuje několik způsobů nácviku této překážky, mezi nejpoužívanější patří tzv. ulička a nácvik slalomu
s ukazováním, který se většinou praktikuje u nás. Raději použijte zpočátku méně tyček
(6) a až pes pochopí princip slalomu, přidejte další. Navádějte psa tak, aby měl první tyčku po levé straně.
Do ruky vezměte hračku nebo pamlsek, stoupněte si čelem ke psu, který sedí hlavou těsně za první tyčkou.
Ukazujte rukou s hračkou psovi. Je lépe si zkusit předem provlnit ruku slalomem, jdete-li ho pozpátku.
Zpočátku veďte psa jednou po pravé, jednou po levé ruce - a dost. Slalom cvičte často, ale vždy jen
v krátkých časových úsecích, abyste udrželi psovu pozornost.
Počítejte s tím, že základní nácvik slalomu trvá několik měsíců. Buďte trpěliví a dávejte si velký pozor na to,
jak psovi ve slalomu ukazujete - špatné ukazování bývá nejčastější příčinou problémů při nácviku slalomu.
Často používejte povel pro slalom a chvalte psa za každý pokrok.
Podél slalomu se pohybujte pokud možno ve stejném tempu a vzdálenosti,
psovi to pomůže držet ve slalomu rytmus. Až bude Váš pes slalom s jistotou překonávat na ukazování,
začněte ho vést k větší samostatnosti - používejte povel, ale nepředklánějte se a neukazujte
. Pokud pes projeví snahu slalom překonat (i kdyby udělal jen jedno nebo dvě tempa),
nadšeně ho pochvalte, odměňte a povzbuďte ho k další práci.
Při troše trpělivosti a důslednosti psa za pár měsíců naučíte celý slalom.

Zónové překážky
(Nahoru; někdo má pro každou zvláštní povel.
Hodně psovodů má speciální pro houpačku - Houpačka, Bum, Wippe, což je logické,
neboť zatímco kladinu pes plynule a rychle vybíhá, na houpačce se musí zhruba
za polovinou zastavit a ze svého zorného úhlu zpravidla není schopen předem rozpoznat
, zda jde o kladinu či houpačku a svou rychlost tomu přizpůsobit):
Na barevně odlišené konce (zóny) áčka, kladiny a houpačky musí pes šlápnout alespoň jednou tlapkou
(v tréninku alespoň čtyřmi). Áčko je lépe zpočátku rozložit (je to výhodnější pro nácvik kontaktních zón).
Vysílejte psa na áčko alespoň ze dvou metrů (malé psy raději z větší vzdálenosti),
aby se na něj naučil nabíhat, a ne vyskakovat. Na kladině a houpačce zpočátku psa jistěte proti pádu.
Houpačku nezařazujte při prvních cvičeních a požádejte někoho o přidržení houpačky, aby se sklopila velmi pomalu.
U všech zónových překážek dbejte na to, aby pes sešel až na úplný konec překážky. Jsou to jediné překážky,
kde je právě proto vhodné začít na vodítku.

Jsem v SONB

15. července 2008 v 9:21 | Nikča |  Psí soutěže
Prosím hláněte pro mě na http://galaxiepsu.blog.cz/0807/1-kolo-sonb jsem tam jako Nikča

Hra 2.

6. července 2008 v 10:20 | Nikča
hrej-tady
Pravidla hry: Medved hodi klacek a ty jako pejsek musis utikat a vyhybat se skakanim kocky a kamenu a jak chytnes klacek tak ho musis donest zase medvedovi.
V roli poslušného pejska budete muset v co nejkratším čase zaběhnout pro klacek, který vám hodil páníček. Po cestě můžete sbírat kosti a musíte přeskakovat kočky. Hra má celkem 10 levelů a každý další je o poznání těžší.
Ovládání: pohyb-šipkami,skákání-mezerníkem

Hra 1.

6. července 2008 v 10:12 | Nikča
klikni - - tady
choď s pejskem a vyhýbej se lidem OVLÁDÁNÍ myší

Hodnocení SB

6. července 2008 v 10:03 | Nikča |  Spřátelené blogy
SB-Lucíík blog - Vůbec nepíše komentáře,ale sou prázdniny,ale měla dát vědět,že tu nebude-možná uvažuju o vyhazovu!!!!
SB-Pejsccii blog - Velikáááánskáááá pochvala,píše komantáře,zapojuje se do soutěží a všeho možného!!Nikdy bych tě nevyhodila z mych SB
SB-Vease blog - Velikááánenskáá pochvala,píše hodně komentů atd.Tebe taky vubec bych nikdy nevyhodila z SB.

Pro Pejsccii

6. července 2008 v 9:58 | Nikča |  Spřátelené blogy
za spřátelení!!!

Pro mé Sbééčka

6. července 2008 v 9:51 | Nikča |  Spřátelené blogy
AhojQi ode dneška odpoledne až do pátku tu nebudu,jedu pryč takže Vám nebudu psát na blogy,tak si mě prosím nevymažte a tedka pro vás diplomek že tu nebudu:

Slunce a pes

6. července 2008 v 9:38 | Nikča |  Psí animace

Plemena

6. července 2008 v 9:32 | Nikča |  Plemena psů

Psí plemena

  • Anglický chrt
  • Aljašský malamut
  • Argentinská doga
  • Americký kokršpaněl
  • Buldok
  • Border kolie
  • Beauceron
  • Bigl
  • Baset
  • Boxer
  • Bernský salašnický
  • Bulteriér
  • Briard
  • Bearded kolie
  • Dalmatin
  • Dobrman
  • Gordonsetr
  • Čivava
  • Jagdteriér
  • Kavalír king Charles španěl
  • Kokršpaněl
  • Labradorský retrívr
  • Jack Russell
  • Jezevčík
  • Foxteriér
  • Irský setr
  • Maltézáček
  • Německá doga
  • Německý ovčák
  • Novofundlandský pes
  • Pudl
  • Samojed
  • Ši-tzu
  • Rotvajler
  • Šarpej
  • Zlatý retrívr
  • Výmarský ohař
  • Neapollský mastin
  • Yorkšírský teriér
  • Sibiřský husky
  • Afgánský chrt
  • Mops
  • Stafordšírský bulteriér
  • Rhodéský ridgeback
  • Československý vlčák
  • Německý krátkosrstý ohař
  • Český fousek
  • West highland white terriér
  • Belgický ovčák
  • Šeltie
  • Knírač

Nebudu tu!!

5. července 2008 v 21:09 | Nikča
Takže od zítřka 6.7.2008-12.7.2008 jedu k babičce talže tu nebudu,ale jeste dam dneska predem nejake clanky.